Proč barví se krví mořská pěna,

proč lidská srdce jsou v ní uvězněna,

proč ke zlaté truhle chybí klíč,

proč uvadá žlutý petrklíč...

Proč utrhlo se ucho džbánu,

proč praskla miska z porcelánu,

proč zelená tráva usychá,

proč vzduch už teplem nedýchá...

Proč duha nad krajem zmizela,

proč motýlům křídla shořela,

proč ptačí

Jsi úsměv, který hledám,

jsi štěstí, které nemám,

jsi něha, co mi schází,

jsi láska, co mě doprovází...

Jsi nejkrásnější ze snů mých,

jsi největší důvod pro můj smích,

jsi můj nejněžnější mazlíček,

jsi nejzářivější ze všech lampiček.

Jsi můj šátek s nejkrásnějším vzorem,

jsi má duha klenoucí se nad obzorem,

jsi drahá

Jen jediný den být třeba tvá

stříbrná lžička kávová,

jen jediný okamžik kratičký

být klíčkem od tvé kasičky...

Jen jedinou minutku z věčnosti

být maličkým broučkem

v tvé blízkosti,

jen na jedinou vteřinku

ztělesnit tvoji peřinku...

Jen jediný den

být tvoje jen...